Kuchařka pro uživatele v LabTS

Vytvoření nového účtu

O vytvoření nového účtu požádejte službu. Budete potřebovat pouze studentský průkaz Univerzity Karlovy (buď ve variantě ISIC, nebo obyčejný). Vytvoření účtu je na počkání a zcela zdarma.

Poznámka: Laboratoř LabTS je určena studentům Matematicko-fyzikální fakulty, studenti jiných fakult mohou získat přístup pouze na základě žádosti vyučujícího: Účet pro ne-MFF studenty.

Přihlášení a odhlášení

Při přihlašování stačí zadat uživatelské jméno (tzv. login) a heslo. V případě jakýchkoliv problémů kontaktujte službu.

Ohlášení provedete výběrem tlačítka Odhlásit, které je úplně dole v nabídce Start.

Počítač nikdy nevypínejte, ani tlačítkem Vypnout v nabídce Start, ani tlačítkem na počítačové skříni.

Důležité adresáře

Síťové adresáře

Následující adresáře se nacházejí na síťovém disku a jsou tedy dostupné z kteréhokoli počítače v laboratoři:

domácí adresář

Váš domácí adresář je společný pro Windows i pro Linux, tedy Vaše osobní data jsou přístupná z obou systémů (a také vzdáleně). Ve Windows je domácí adresář mapovaný na disk s písmenem H:\ (jako home). Jiná možnost přístupu do domácího adresáře je přes Z:\labts.troja.mff.cuni.cz\homes\loginname (ve Windows) nebo /afs/labts.troja.mff.cuni.cz/homes/loginname (v Linuxu).

temp

Adresář pro dočasné ukládání většího objemu dat je Z:\labts.troja.mff.cuni.cz\temp (ve Windows) nebo /afs/labts.troja.mff.cuni.cz/temp (v Linuxu). Soubory zde umístěné může číst kdokoli, smazat je může ale jen ten, kdo je vytvořil. Souhrnná velikost všech souborů v tomto adresáři je nyní omezena na 5 GB, v případě potřeby můžeme tento limit samozřejmě zvětšit.

shared

Adresář, kde mohou vyučující ukládat data, která chtějí zpřístupnit studentům, je Z:\labts.troja.mff.cuni.cz\shared (ve Windows) nebo /afs/labts.troja.mff.cuni.cz/shared (v Linuxu). Adresář shared se od adresáře temp liší tím, že do něj můžou zapisovat pouze vyučující. Limit je také 2 GB.

Lokální adresáře

Následující adresáře se nacházejí na discích jednotlivých počítačů a nejsou síťově dostupné:

temp

Dočasný adresář je klasicky C:\temp (Windows) nebo /tmp (Linux). Volné místo záleží na velikosti nainstalovaných programů, nyní jsou k dispozici zhruba 3 – 4 GB.

datový oddíl

Pro ukládání velkého množství dat je určen oddíl, který je dostupný jako D:\ (Windows) nebo /mnt/fat (Linux). Velikost je zhruba 40 GB.

Přístup k datům na Miladě

Milada je jméno serveru, který je používán v sousední trojské laboratoři, LabTF. Protože byla naše laboratoř v minulosti připojena také k serveru Milada, nabízíme zde postup, jak se k datům na tomto serveru dostat.

Nejjednodušší bude, když požádáte o pomoc službu, s tou se pak můžete domluvit, co a jak s daty udělat. Služba bude potřebovat vědět Vaše uživatelské jméno (na Miladě) a pravděpodobně Vás taky vyzve k zadání hesla (opět k účtu na Miladě).

Pokud znáte základy práce s Linuxem, můžete se k datům dostat vlastními silami, i bez asistence služby. Návod je uveden v Kuchařce pro služby: Přístup k datům na Miladě.

Změna hesla

Pokud si chcete změnit heslo, pamatujete si ještě staré heslo a umíte základy práce s Linuxem, stačí se nalogovat na některý z linuxových strojů (stačí i vzdáleně přes PuTTY) a napsat příkaz /usr/sbin/kas setpasswd -name váš_login. Program Vás nejprve vyzve k zadání starého hesla (Password for váš_login:), pak můžete zadat heslo nové (new_password:) a pro kontrolu ještě jednou (Verifying, please re-enter new_password:).

Téměř stejně funguje i program /usr/bin/kpasswd_afs. Pro nápovědu prostudujte manuálové stránky.

Pokud si na výše uvedený postup netroufáte nebo neznáte své staré heslo, požádejte o změnu hesla službu.

Login script

Login script je dávkový soubor, který se spustí při přihlášení uživatele a může provést různé akce, jako je např. spuštění programu, změna registrů, smazání souboru a podobně. Ve Windows fungují login scripty (v LabTS) jednoduše: pokud po přihlášení existuje soubor H:\login_script.bat, spustí se.

Ukázkový login_script.bat:

rem Existuje-li soubor .loginscript_done, nic neprovadej
if exist "%UserProfile%\.loginscript_done" goto END

rem jinak vytvor znacku
copy con > .loginscript_done < ""

rem umisti ji
move h:\.loginscript_done "%UserProfile%\"

rem a zanes informace co chci do registru (prvni login na kompa)
regedit /s h:\login\putty.reg
regedit /s h:\login\winscp.reg


:END    (kazdy login na kompa)
rem tak jako tak mi spust talka
start z:\.labts.troja.mff.cuni.cz\programs\current\talk\talk.exe

rem a zavri okno
exit

Vytvoření vlastního login scriptu není jednoduché, zvláště pro uživatele, kteří neznají operační systém MS-DOS, pokud si nebudete vědět rady, můžete se zkusit obrátit na službu.

Tisk z Windows

Jednoduchý tisk

Na všech počítačích je nastavena správná tiskárna, takže se o nic nemusíte starat. Jen se zeptejte služby, zda je zapnutá tiskárna. Cenu za tisk najdete v ceníku.

Upozornění: Tiskárna je velmi rychlá (33 stránek za minutu), takže pokud se spletete, nikdo už pravděpodobně nestihne tisk zastavit. Aneb, jak praví přísloví, dvakrát měř, jednou řež.

Oboustranný tisk (duplex)

V dialogu pro tisk klepněte u vybrané tiskárny na tlačítko Předvolby (nebo Vlastnosti nebo něco podobného, to záleží na programu). Zobrazí se dialog umožňující měnit podrobné nastavení tiskárny. Na záložce Rozvržení pak najdete přepínače Tisk po obou stranách:

• zvolte Překlápět po délce, pokud chcete listovat vytisknutými stránkami jako v knize (jako by byl hřbet knihy podél delší strany papíru)
• zvolte Překlápět po šířce, pokud chcete stránky překlápět podél kratší strany papíru (např. když tisknete dvě strany dokumentu vedle sebe na jednu stranu papíru)

Tisk více stránek na jeden list

Stejně jako u oboustranného tisku nejprve zobrazte dialog s podrobným nastavením tiskárny. Pak na záložce Úpravy vyberte počet stránek dokumentu, které se mají vytisknout na jeden list papíru. V pravé části záložky se zobrazuje náhled, jak budou stránky na papíře uspořádány.

Tisk na vlastní papír

Tisk na vlastní donesený papír není dovolen. Existuje zde riziko poškození (zaseknutí atd.) tiskárny.

Tisk z Linuxu

Jednoduchý tisk

Nejjednodušší je vybrat tisk do souboru (do formátu PostScript) a následně soubor poslat pomocí příkazu lpr na tiskárnu: cat soubor.ps | lpr

Pokud je však soubor.ps nekorektní PostScript (což se může stát např. u grafů vygenerovaných pomocí Fortranu), je nutné nejpříve soubor "opravit", jinak ho tiskárna bude považovat za obyčejný textový soubor a vytiskne spostu stránek nesmyslů. Soubor lze převést do korektního formátu pomocí příkazu ps2ps soubor.ps.

Pokročilé parametry programu lpr

Nastavení pokročilých parametrů u klasického unixového lpr lze použít při tisku souboru přímo z příkazové řádky nebo při tisku z programu, který tiskne tak, že pošle tiskovou úlohu na standardní vstup lpr (např. Acroread).

Formát při zadávání parametrů je lpr -o option1,option2,…, kde option může být:

sides=one-sided

jednostranný tisk

sides=two-sided-long-edge

sides=two-sided-short-edge

oboustranný tisk: pomyslná vazba knihy je podél delší/kratší strany papíru (určení orientace zadní strany)

number-up=k

více stran dokumentu na jednu stránku papíru (k = 2, 4)

Velikost papíru Letter

Může se stát, že dokument má ve svých parametrech nastaven formát papíru Letter (velikost běžná v USA) místo A4 (velikost běžná u nás). Při pokusu o tisk takového dokumentu se tiskárna zastaví – v zásobnících nemá papír formátu Letter. Požádejte službu, ať na tiskárně ručně vybere formát papíru A4. Jelikož je ale formát Letter větší než A4, není vyloučené, že se nevytisknou okraje dokumentu.

Pro pokročilé: Můžete zkusit psnup -pa4 -Pletter -n 2 soubor.ps > vysledek.ps a poté z hlavičky toho vysledek.ps ručně smazat definici BoundingBox a HiResBoundingBox. Pak už by okraje měly být v pořádku.

Pokročilé úpravy: PStoPS

Pro úpravu PostScriptových souborů lze využít sadu programů PStoPS. Například pro tisk více stránek na jeden list papíru slouží program psnup. Typické použití pak bude cat soubor.ps | psnup -2 | lpr, kde -2 znamená dvě stránky na jeden list.

Účtenka za tisk

Uživatelé mohou získat účtenku za tisk. Vzhledem k tomu, že jde o formální doklad, postup k jejímu získání je poměrně složitý:

1. uživatel vytiskne, co potřebuje, a zaplatí za to službě
2. služba vydá uživateli "poukaz na účtenku"
3. uživatel vezme poukaz a zajde s ním na Karlov, tam najde Pokladnu (součást Hospodářského oddělení, paní Lenka Fabiánová)
4. v Pokladně zaplatí znovu stejnou částku a dostane účtenku
5. uživatel se vrátí zpět do LabTS a předloží účtenku službě
6. služba si opíše údaje z účtenky a vydá zpět peníze, které uživatel v laboratoři zaplatil

Skenování

V naší laboratoři je k dispozici také skener. Pokud si s jeho ovládáním nevíte rady, požádejte službu, ráda Vám vše vysvětlí.

Programy pro skenování se jmenují ScanGear (Windows) a xsane (Linux). Skenovat můžete také přímo v grafickém programu Gimp (na obou systémech)

Ve Windows můžete navíc přímo použít tlačítka na skeneru. Tlačítko COPY pošle ihned naskenovaný dokument na tiskárnu. Tlačítko SCAN ho pošle do libovolného programu, který si zvolíte při prvním skenování.

Vypalování

Poznámka (28. 11. 2004): Tato kapitola už je trochu zastaralá, update plánujeme na konec příštího týdne (to by už měly být k dispozici vypalovací skripty pro Linux).

Poznámka č.2 (13. 1. 2005): Zdá se, že update hned tak nebude. Nejsou lidi, co by ho udělali :-(

Jeden počítač obsahuje vypalovací mechaniku pro CD. Pokud neumíte ovládat vypalovací program nebo máte jiný problém, požádejte o pomoc službu. Přečtěte si stručné shrnutí autorského zákona.

Pokud si zapomenete CD média doma, můžete si je koupit přímo od služby. V ceníku můžete zjistit, jaká média máme zrovna na skladě a jakou cenu za ně zaplatíte.

Pokud chcete image vytvořit na jiném počítači, než je ten s vypalovačkou, lze pro "přenos" image mezi počítači použít síťový temp, pro přípravu image doporučujeme použít lokální temp nebo přímo datový oddíl (podrobný popis všech tří adresářů najdete v kapitole Důležité adresáře).

Pokud v předchozím odstavci nerozumíte slovíčku "image", radši rovnou požádejte o pomoc službu, ta Vám s vypalováním pomůže :-)

Po vypálení po sobě "ukliďte" – smažte všechny dočasné soubory. Předejde se tak různým problémům.

Vypalování CD ve Windows

• K vypalování je možné použít program Nero Burning ROM, vzhledem k jeho rozšíření nepokládáme z nutné podrobněji popisovat práci s ním. V případě problémů požádejte o pomoc službu.

Vypalování CD v Linuxu

• Vypalovat z příkazové řádky lze pomocí programů mkisofs (vytvoření ISO image) a cdrecord (samotné vypálení). Pokud neumíte oba programy ovládat, tak se do vypalování pod Linuxem radši ani nepouštějte ;-)
• Hlavní trik je v tom, že pro přístup k vypalovačce je třeba použít ATAPI rozhraní místo (výchozího) SCSI, např. cdrecord -dev=ATAPI:0,1,0.
• Pokud nevíte ta tři čísla (scsibus,target,lun), stačí dát cdrecord -dev=ATAPI -scanbus, vypíše se seznam všech zařízení a jedno z nich by měla být vypalovačka.
• ATAPI je třeba použít i u vytváření nové session: mkisofs -M ATAPI:0,1,0
• O adresářích si přečtěte v kapitole o vypalování pod Windows.

Vypalování DVD ve Windows

Program na vypalování CD i DVD se jmenuje RecordNow DX.

Vypalování DVD v Linuxu

Vypálení datového DVD (návod od Koudyho): growisofs -dvd-compat -Z /dev/dvd -f -J -l -r -jcharset iso8859-2 -V popisek adresář, kde popisek je popisek (volume name, label) výsledného DVD a obsah adresáře bude obsah výsledného DVD.

Vzdálený přístup

Data každého uživatele jsou přístupná i vzdáleně, také je možná vzdálená práce (v Linuxu) na některých počítačích. Vzdálený přístup se týká těchto strojů:

• labts.troja.mff.cuni.cz
• labts06.troja.mff.cuni.cz dočasně přejmenován na labts26.troja.mff.cuni.cz
• labts07.troja.mff.cuni.cz dočasně přejmenován na labts27.troja.mff.cuni.cz
• labts08.troja.mff.cuni.cz dočasně přejmenován na labts28.troja.mff.cuni.cz
• labts18.troja.mff.cuni.cz

Počítač labts.troja.mff.cuni.cz doporučujeme používat pouze v krajních případech, protože je pomalejší než ostatní počítače a navíc je vytížen některými službami navíc (např. hostuje webové stránky).

Doplnění z 9. března 2004: Do laboratoře už nám chodí tolik lidí, kteří chtějí pracovat ve Windows, že nemůžeme zaručit, že vyhrazené stanice (labts06 až labts08) poběží vždy v Linuxu. V případě, že budou všechny ostatní počítače obsazené a nově příchozí studenti si tak nebudou mít kam sednout (a nebudou chtít Linux), přebootujeme tyto počítače do Windows. Počítač labts je server, takže ten poběží vždy v Linuxu.

Vzdálený přístup k datům je možný přes protokol SCP, mezi oblíbené klienty pro Windows patří například WinSCP. Přístup přes protokol FTP neumožňujeme, protože není bezpečný (hrozí vyzrazení hesla).

Vzdálená práce v Linuxu je možná (klasicky) přes protokol SSH, samozřejmě je povolen i X-Forwarding (ale není ve výchozím nastavení zapnutý, pro podrobnosti viz kapitolu X-forwarding). Výše zmíněné počítače běží non-stop a kromě nutných případů je nikdo nerestartuje.

Při prvním vzdáleném přihlašování pomocí SSH doporučujeme zkontrolovat příslušný SSH fingerprint.

Webové stránky

Chcete-li mít vlastní webové stránky (včetně PHP a MySQL, o vytvoření databáze žádejte na adrese spravce@labts.troja.mff.cuni.cz), které budou mít adresu http://labts.troja.mff.cuni.cz/~loginname/, stačí udělat následující:

• ve Windows:

  1. Vytvořte v domácím adresáři podadresář public_html.

  2. Přečtěte si kapitolu o souborovém systému AFS, kde se mimo jiné také dovíte, jak se na AFS nastavují přístupová práva.

  3. U domácího adresáře nastavte pro uživatele apache právo lookup, u adresáře public_html nastavte práva pro stejného uživatele na read a lookup.

• v Linuxu:

  mkdir ~/public_html
  fs setacl ~ apache l
  fs setacl ~/public_html apache rl
  

Díky tomu, že domácí adresář je společný pro Windows i Linux, výše uvedený postup stačí udělat pouze v jednom systému. Pokud tento postup nezvládnete, požádejte o pomoc službu.

E-mail

Možnost mít vlastní e-mailovou schránku (zatím) LabTS nenabízí.

Server pro odchozí poštu (SMTP) je kerberos2.troja.mff.cuni.cz.

Souborový systém AFS

V LabTS se jako síťový souborový systém používá AFS (Andrew File System), respektive jeho implementace OpenAFS. Kompletní dokumentaci k OpenAFS najdete zde: OpenAFS Documentation.

Přístupová práva na AFS

Následující popis se týká přístupových práv na síťovém souborovém systému a proto se týká pouze těch souborů a adresářů, které se nacházejí na síťovém disku (na serveru). Viz kapitolu Důležité adresáře.

Přístupová práva se u souborového systému AFS z důvodu rychlosti nastavují pouze u adresářů, přičemž se tato práva týkají jak samotného adresáře (tzv. adresářová práva), tak souborů v něm obsažených (tzv. souborová práva). Důsledkem této vlastnosti je, že z pohledu AFS mají všechny souboru v daném adresáři stejná přístupová práva.

Adresářová práva

Pokud si adresář představíme jako seznam seznam souborů v něm obsažených, tak adresářová práva určují, jaké operace s tímto seznamem můžeme dělat:

• l (lookup): bez práva lookup nemůže uživatel prohlédnout obsah adresáře (seznamu souborů), jinými slovy nejde "vidět" žádný soubor v takovém adresáři
• i (insert): bez práva insert nemůže uživatel do adresáře (seznamu souborů) vložit soubor, jinými slovy nemůže vytvořit nový soubor
• d (delete): bez práva delete nemůže uživatel z adresáře (seznamu souborů) odstranit soubor, jinými slovy nemůže smazat soubor
• a (administer): přístupové právo administer umožňuje adresář spravovat, zejména nastavovat mu přístupová práva – ten, kdo adresář vytvořil, má právo administer automaticky

Souborová práva

Souborová práva se nastavují u adresáře a týkají se všech souborů v daném adresáři.

• r (read): bez práva read nemůžete číst obsah souborů
• w (write): bez práva write nemůžete zapisovat do souboru (měnit jeho obsah)
• k (lock): týká se zamykání souborů, nejlepší je nastavit právo lock stejně jako je nastaveno právo write

Typické nastavení práv

• Chcete-li umožnit některému uživateli právo pouze číst v daném adresáři, nastavte mu práva na rl (read+lookup)
• Chcete-li umožnit některému uživateli právo zapisovat v daném adresáři, nastavte mu práva na rliwdk (vše kromě administer)

Nastavování přístupových práv

Přístup k adresářům a souborům se řídí tzv. ACL (Access Control List), seznamem přístupových práv. U každého adresáře je dán seznam dvojic <name, permissions>, kde name znamená jméno uživatele (případně skupiny uživatelů) a permissions určuje přístupová práva daná tomuto uživateli (skupině).

Chcete-li nastavit přístupová práva některému z uživatelů, stačí znát jeho přihlašovací jméno (login name). Navíc můžete použít tyto skupiny uživatelů:

• admin:studenti
• admin:vyucujici
• admin:sluzby
• system:authuser (kdokoli, kdo má místní účet)
• system:anyuser (kdokoli ze světa, nedoporučujeme používat)

Názvy prvních tří skupin jsou doufám samovysvětlující.

Nastavení práv ve Windows

Zvolte si adresář (na síťovém disku), u kterého chcete nastavit přístupová práva, a z kontextové nabídky (v Průzkumníkovi stačí kliknout pravým tlačítkem) u adresáře vyberte AFS → Access Control Lists…, zobrazí se dialog Set AFS ACL.

Chcete-li jen změnit přístupová práva uživatele (skupiny), který už je v seznamu, stačí vybrat jeho položku a pomocí zaškrtávacích políček nastavit příslušná práva.

Chcete-li přidat položku do seznamu přístupových práv, stiskněte tlačítko Add… a v zobrazeném dialogu vyplňte jméno uživatele či skupiny (Name:) a opět nastavte příslušná práva.

Příklad: při nastavování práv read a lookup pro uživatele apache u adresáře public_html vypadají dialogy takto:

• Set AFS ACL: výchozí stav
• Set AFS ACL: nastavování
• Set AFS ACL: po nastavení

Chcete-li některému uživateli (skupině) odebrat přístupová práva, stačí vybrat příslušný záznam v seznamu přístupových práv a použít tlačítko Remove.

Nastavení práv v Linuxu

Pro nastavení přístupových práv slouží příkaz fs setacl directory user permissions, kde directory je jméno adresáře, u kterého nastavujeme práva, user je jméno uživatele nebo skupiny a permissions je řetězec písmen, které odpovídají jednotlivým právům (nezáleží na pořadí).

Příklad: nastavení práv read a lookup pro uživatele apache na adresáři public_html provedeme příkazem fs setacl ~/public_html apache rl.

Příkaz pro vypsání přístupových práv je fs listacl, nápovědu k jednotlivým příkazům zobrazíte zadáním příkazu fs help příkaz, tedy např. fs help listacl.

Total Commander

Total Commander je souborový manažer s podporou archívů, FTP klientem, porovnáváním souborů podle obsahu a spoustou dalších užitečných vlastností.

Informace o Total Commanderu najdete například na stránkách Total Commander CZ, popis ovládání a průvodce pro začátečníky se nacházejí v rubrice Časté dotazy.

Archívy (ZIP, RAR, ACE, …): Total Commander pracuje s archívy podobně jako s adresáři. Otevření archívu se provádí klávesou Enter (případně Ctrl+PageDown u samorozbalovacích archívů) a rozbalení souborů je pak jen obyčejné kopírování (F5). Total Commander také umí vytvořit archív formátu ZIP, k tomu slouží klávesová zkratka Alt+F5 (v menu pak Files → Pack…).

Borland Pascal

Borland Pascal je vývojové prostředí a překladač pro programovací jazyk Pascal.

• Spuštění: spusťte příkaz bp ve svém domácím adresáři.
• Pro přepnutí na obrazovku s výstupem programu bohužel ve WinXP nefunguje klávesová zkratka Alt+F5, je nutné použít Alt+D, U (Debug → User screen). Obrazovku s výstupem programu opustíte stiskem klávesy Esc.
• Chcete-li napsat program, který využívá grafický mód, jako cestu k BGI (Borland Graphic Interface) souborům zadejte c:\progra~1\bp70\bgi (znak ~ je v levé horní části klávesnice, přímo pod klávesou Esc). Jednoduchý grafický program pak vypadá takto:

  program TestGrafiky;
  uses Graph;
  var 
    GraphDriver, GraphMode: Integer;
    PathToDriver: String;
  begin
    GraphDriver := Detect;
    { pokud je GraphDriver nastaven na Detect, pak neni
      potreba GraphMode nastavovat vubec }
    PathToDriver := 'c:\progra~1\bp70\bgi';
    InitGraph (GraphDriver, GraphMode, PathToDriver);
    Line (100, 10, 100, 100);
    ReadLn;
    CloseGraph;
  end.
  

• Po spuštění a ukončení grafického programu přímo z prostředí Borland Pascalu zůstane okno roztažené na celou obrazovku. Pro přepínání mezi zobrazením v okně a zobrazením přes celou obrazovku slouží klávesová kombinace Alt+Enter.
• Pokud se vám stane, že jakýkoli pohyb kurzoru začne označovat text (následný stisk klávesy Delete má pak fatální následky), tak to máte smůlu, protože ani já nevím, co s tím dělat :-(

Borland JBuilder

Při prvním spuštění je potřeba v dialogu Borland Product Registration Wizard zvolit Have Activation File a dále vybrat jako aktivační soubor c:\jbuilder9\reg276.txt.

Borland Delphi

Jak v prostředí Delphi přeložit prográmek v Pascalu?

V Borland Delphi 3 se to dělá takhle:

1. file → new application
2. project → remove from project, vyber form1 a odstraň ho
3. project → view source, smaž aplication.initialize a run, doplň sysutils do uses
4. pod program Project1 přidej {$APPTYPE CONSOLE}
5. a programuj jako pod bp

X-forwarding

Linux: X-forwarding je povolen, ale není ve výchozím nastavení zapnutý. Jednorázově jej můžete zapnout pomocí přepínače ssh -X, pro trvalé zapnutí stačí do souboru ~/.ssh/config (pokud neexistuje, vytvořte nový) přidat řádku ForwardX11 yes.

Windows: Pro zapnutí X-forwardingu musíte v PuTTY v dialogu Connection → SSH → Tunnels zaškrnout políčko Enable X11 forwarding. Pak je ještě třeba spustit nějaký X server, např. X-Win32 (najdete ho v nabídce Start ve skupině Internet).

Klávesnice

Nastavení rozložení kláves

Dialog pro nastavení klávesnice můžete zobrazit dvěma způsoby:

1. Z kontextové nabídky tzv. panelu jazyků (je to ikonka s nápisem CS nebo EN na hlavním panelu) vyberete volbu Nastavení….
2. Pokud není ikonka vidět, je cesta k dialogu složitější: Ovládací panely → Možnosti data, času, místního nastavení a jazyka → Místní a jazykové nastavení → záložka Jazyky → Podrobnosti.

Rozložení klávesnice se nastavují přímo ve zmíněném dialogu.

Chybějící ikonku panelu jazyků opět zobrazíte zatržením volby Zobrazit na hlavním panelu ikony panelu jazyků v dialogu, který se objeví po stisknutí tlačítka Panel jazyků….

Klávesovou zkratku na přepínání rozložení klávesnice můžete nastavit v dialogu, který se zobrazí po stisknutí tlačítka Nastavení kláves….

Rozložení QWERTZ a QWERTY

Varianta QWERTY u českého rozložení klávesnice znamená, že v první řadě písmen na klávesnici budou (zleva) klávesy Q, W, E, R, T a Y. Varianta s přehozenými klávesami Y a Z se pak označuje jako QWERTZ. Varianta QWERTY odpovídá anglickému rozložení klávesnice, varianta QWERTZ odpovídá rozložení písmen na psacích strojích a je ve Windows výchozí pro české rozložení klávesnice.

Skryté soubory

Nová verze AFS klienta (program pro přístup k síťovým diskům) obsahuje jedno vylepšení: souborům a složkám, jejichž název začíná tečkou (tak se v Linuxu označuje skrytý soubor), nastavuje i ve Windows příznak "skrytý", takže pak takové soubory nejsou vidět. Tato změna se týká hlavně domácího adresáře – kdo pracuje střídavě ve Windows a v Linuxu, ten dříve viděl na disku H:\ množství souborů začínající tečkou.

Pokud byste rádi zobrazili skryté soubory, zde je postup pro nejběžnější programy:

Průzkumník Windows

Z menu Nástroje vyberte Možnosti složky…, přepněte se na záložku Zobrazení a v posuvném okně najděte položku Skryté soubory a složky.

Total Commander

Z menu Configuration vyberte Options, v levém sloupci se přepněte na položku Display a v části File Display zaškrtněte Show hidden/system files.

Přístup k AFS odjinud

K síťovému souborovému systému AFS, který se používá v LabTS, můžete přistupovat z libovolného počítače v Internetu. Zde je doporučený návod na instalaci OpenAFS pro Windows. Všechny kroky je pochopitelně potřeba provádět jako uživatel Administrator.

1. Stáhnout aktuální OpenAFS pro Windows z www.openafs.org
2. Spustit instalaci
3. Povolit nainstalovat především AFS Client, doporučujeme neinstalovat MS Loopback adapter a AFS Server
4. CellServDB nechat stáhnout z http://labts.troja.mff.cuni.cz/afs/CellServDB
5. Jméno buňky nastavit na labts.troja.mff.cuni.cz
6. V nastavení povolit především Enable AFS crypt security, naopak obvykle je vhodné zakázat Use Integrated Logon, Enable AFS Freelance client a Use DNS to Search for Cell Servers
7. V dalším nastavení povolit Start AFS Credentials at system login, Auto Initialize AFS Credentials a Quiet, doporučujeme zakázat Renew drive maps a IP Address change detection
8. Restart
9. V nastavení OpenAFS (AFS Client v tray ikonce → Advanced → Configure AFS Client → Advanced → Logon ...) nastavit
   • Login Retry Interval: 5
   • Fail Logins Silently: Yes

Kurzor v X-kách

Pokud chcete mít v Linuxu v X-kách jinou sadu kurzorů, než je výchozí, vytvořte si v domácím adresáři adresář .icons, v něm adresář default a v něm soubor index.theme s následujícím obsahem:

[Icon Theme]
Inherits=core

kde core lze nahradit za libovolné téma kurzoru nainstalované v /usr/share/cursors. Sada core označuje klasické X-kové kurzory z doby před érou skinovatelných.

Čeština v X-kách

Máte-li v X-kách problém s češtinou, zkuste zkontrolovat, zda jste na přihlašovací obrazovce pod odkazem Language vybrali Česky.

Pokud i přes toto nastavení problémy přetrvávají, nahlaste to prosím službě.

Poznámka: Plánujeme nastavit volbu Česky jako výchozí, neobejde se to však pravděpodobně bez zásahu do zdrojových kódů aplikace. Mějte proto prosím chvíli strpení.

Připojení (mount) zařízení

Všechna výměnná zařízení (ZIPka, USB klíčenka, disketa, CD) se v souladu s nejnovějším doporučením (FHS 2.3) připojují do podstromu adresáře /media, tedy např. /media/zip.

Zvukovka hraje potichu

Pokud se Vám zdá, že v Linuxu hraje zvuková karta potichu, zkuste spustit program alsamixer a nastavit sloupečky Master, PCM a VIA DXS. To by mělo pomoci.